Česká nemocniční síť stojí před zásadní proměnou. Odborníci z Ministerstva zdravotnictví, ÚZIS i VZP se na webináři Institutu pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace (HEPII) shodli, že současné kapacity neodpovídají potřebám stárnoucí populace a je nutné nejen redukovat nadbytek akutních lůžek, ale také transformovat část kapacit na následnou a dlouhodobou péči.
Brno, 4. prosince 2025 – Česká síť nemocnic je stále nastavena podle potřeb poloviny minulého století a bez zásadní změny nedokáže čelit demografickému stárnutí. Na webináři Institutu pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace (HEPII) „Transformace sítě nemocnic“ se na tom shodli zástupci Ministerstva zdravotnictví, ÚZIS i VZP. Odborníci varují, že zatímco potřeba akutní péče klesá, Česku hrozí kritický nedostatek kapacit pro dlouhodobou péči.
Akci, která proběhla za podpory projektu AGEING-CZ, zahájila diskuse o nutnosti národního plánu. „Počet akutních lůžek v ČR je stále naddimenzovaný a neodpovídá moderním trendům zkracování hospitalizací,“ zdůraznil Jan Zapletal, vrchní ředitel sekce ekonomiky a zdravotního pojištění MZ ČR. Podle něj je nezbytné vytvořit národní „master plan“, který zajistí restrukturalizaci lůžkového fondu a modernizaci infrastruktury na základě dat, nikoliv historických zvyklostí.
Na nutnost datově podloženého rozhodování upozornil Ladislav Dušek, ředitel ÚZIS, který prezentoval varovný výhled do roku 2040. „Objem akutní lůžkové péče dlouhodobě klesá, u některých typů nemocnic až o 29 % od roku 2010. Naopak demografická křivka je neúprosná – abychom zvládli stárnutí populace, budeme do roku 2040 potřebovat navýšit kapacity dlouhodobé péče minimálně o 9 500 lůžek,“ uvedl profesor Dušek.
Největší zdravotní pojišťovna již na tyto změny reaguje v úhradách pro rok 2026. Helena Sajdlová, ředitelka odboru smluvní politiky VZP ČR, představila konkrétní kroky k redukci nevyužívaných akutních kapacit. „Naším cílem je do roku 2030 navýšit počet lůžek následné a dlouhodobé péče o cca 6 000, a to zejména transformací z těch akutních,“ vysvětlila MUDr. Sajdlová. Zároveň se zavádí nový segment tzv. sociálně-zdravotních lůžek, který má překlenout propast mezi zdravotním a sociálním systémem.
Webinář představil i inspiraci ze zahraničí. „Dánsko je příkladem rázných změn založeních na apolitických odborných podkladech – snížilo počet nemocnic s akutním příjmem a investovalo do sítě supernemocnic a digitalizace,“ uvedl docent Jakub Hlávka, ředitel HEPII. Podle něj je klíčové myslet ambiciózněji něž jen redukovat lůžka, ale využít i moderní postupy, jako je třeba koncept Hospital at Home, který umožňuje poskytovat akutní péči přímo v domácím prostředí pacienta.
Závěrem zazněla doporučení pro praxi: optimalizovat počet akutních lůžek, transformovat část kapacit na následnou a dlouhodobou péči, podporovat ambulantní péči, podporovat jednodenní režim a rozvoj domácí péče, investovat do digitalizace a telemedicíny, zajistit spolupráci všech stakeholderů a využít analytické kapacity státu i akademické sféry pro tvorbu datově podložených rozhodnutí.
„Bez rychlé a promyšlené restrukturalizace nebude systém finančně udržitelný,“ uzavřel Jakub Hlávka.
Studenti navazujícího magisterského programu Applied Health Economics mohou získat stipendia od Krsek Foundation, Jana Barty, společnosti Roche a Nadácie Zrak. Tato stipendia mohou pokrýt až 75–80 % školného a otevřít Vám cestu ke kariéře v ekonomii zdravotnictví.
Zajímá vás, jaké změny čekají lůžkovou péči a nemocniční infrastrukturu? Připojte se 4. prosince. k našemu webináři.
